Začátek

Rok 1977 byl bohatý na události:

• Lidstvo vypustilo sondu Voyager.
• Apple představil svůj první počítač.
• V kinech se objevily první Hvězdné války.
• Elvis zemřel (možná).
• Francouzi naposledy použili gilotinu – což někteří považují za chybu.

A taky…

Narodil se autor této knihy. Nikdo si toho tehdy nevšiml. Ani rodiče nepoznali, že drží v náručí budoucího tvůrce fantasy románu. Ale není se čemu divit – ono to bylo těžké poznat, když tenkrát jen ječel a podělával se do plínek.

Tento blog vzniká z jednoho prostého důvodu:
Protože si to chci zaznamenat.

Neučím. Nepřednáším.
Nevydávám „7 tajemství úspěchu pro autory“ ani „Jak napsat bestseller v 5 krocích“.
Neprodávám tipy na produktivitu od člověka, který neví, co měl včera k obědu.

Jen si píšu, co se mi přihodilo během cesty za mou knihou.
Možná to někoho inspiruje. Možná pobaví.

Budu psát o tom,
– jaké to je začít psát a netušit, kdo je hlavní hrdina,
– jak AI komentuje věty, které jsem vůbec nenapsal,
– jak se rodil název,
– o pocitu, když si betačtenář(ka) vezme na paškál mou oblíbenou pasáž a suše poznamená: „Tohle musíš přepsat.“,
– že vydat si knihu svépomocí je synonymum pro všechno si zaplať, nastuduj a udělej,
– že postavy si většinou dělají, co chtějí.

Psát knihu je zvláštní druh šílenství.
Jdeš cestou, kterou sis sám vymyslel, klopýtáš přes vlastní nápady a na konci doufáš, že to celé dává smysl.
Teď o tom píšu blog.
A moje postavy si zase dělají, co chtějí…

---

Léa Serazin stála u okna, ruce v bok:
„Podívejte se na toho chlípníka, Azere. On si zapisuje všechno, co děláme. Úplně všechno. A včera mě nechal promluvit ve větě, která měla čtyři přívlastky!“

Azer pozvedl obočí. Velmi diplomaticky.
„Slečno Serazin, vy nevidíte tu výhodu, která nám z toho plyne?“

„Jo? A jaká?“ Léa netrpělivě podupávala nohou.

„Stačí vyjednat podíl. Tantiémy. Práva na zfilmování našich dobrodružství. A ideálně procenta z merchandisingu.“

Léa se zamyslela. „Takže bych si mohla pořídit vlastní cirkus?“

„Jistě. A nejen to.“

Léa přikývla. „Dobře. Ale ať o mně příště nepíše, že mám moc špičatou bradu! On taky není žádný fešák. Myslela jsem, že to bude někdo… no, víc sexy.“